Sýrové tyčinky pro děti i pro dospělé

Tak si tak občas přemýšlím nad životem a říkám si, že člověk si prochází různými fázemi života a v každé té fázi má pochybnosti, jestli je dostatečně dobrý, jestli dělá vše, jak by měl. Někdo to nazývá hledáním sebe sama. Jasně někdo možná tvrdí, že je pořád v pohodě a nad ničím nepochybuje, dle zkušeností mi příjde, že takoví lidé jsou většinou výborní herci na okolí. :-)
Proč o tom teď tak přemýšlím? Možná mě k tomu přivedlo to, že jsem v poslední době narazila na blogy bulimiček a byla jsem totálně zděšená, jak takové onemocnění probíhá. A když jsem viděla fotky nádherných holek, které si myslí, že jsou tlusté, prostě mi z toho bylo na nic, jak se někdo může tak trápit.
Když jsem se ale zamyslela nad sebou, tak mám pocit, že občas i já procházím takovými stavy, akorát to u mě naštěstí nemá takové fatální důsledky.
V pubertě jsem si prošla obdobím, kdy jsem měla pocit, že musím být dokonalá ve všech oblastech, závodně sportovat, hrát na hudební nástroj, mít výborné studijní výsledky a k tomu být krásná, což se u mě rovnalo být štíhlá. Tak jsem začala nesmyslně dietařit, až to odnesla játra a já se musela zastavit, protože tak by to dál nešlo.
Na vysokou školu jsem se bála, protože jsem si říkala, abych tam byla dostatečně dobrá mezi všemi těmi "chytrými". Pak jsem na té škole byla, docela se mi i dařilo, ale stejně jsem si pořád nepřipadala dost dobrá a školou jsem se docela prostresovala. A proč vlastně? Ani nevím, vždyť jsem nikdy nebyla ani žádná kariéristka.
Dnes už mám všechna tato období za sebou. Dnes jsem hlavně máma, která by udělala maximum pro své dítě. Ale i v těchto oblastech začínám mít ty pochybnosti. A ptám se sama sebe, jsem dobrá máma? Občas to děsně nestíhám, vařit, uklízet, hrát si s malým, nakupovat a zajišťovat celý chod domácnosti. Naopak mám výčitky, že bych měla omezit vysedávání na počítači, místo toho víc cvičit. Jenže bývám dost vyřízená z procházek a celodenního kolotoče. A vlastně nevím, kdy už je to skutečná únava a kdy ještě výmluva.
Takže jsem došla k závěru, že člověk pořád nad něčím nesmyslně pochybuje. A je to škoda. Člověk by si měl užívat každou maličkost v životě a být rád, že má ty své blízké, je zdravý a to že někde je o jeden špéček na těle víc nebo že zrovna jsme nestihli něco uklidit nebo že se v té škole něco nepovedlo nebo že nás v práci někdo totálně otrávil. To je všechno hrozně pomíjivé.
Jéé pardon, jsem se trochu rozkecala asi o něčem jiném, než jsem chtěla. :-))

Sýrové tyčinky vznikly opět jako pokus nabídnout našemu skoro ročnímu synovi nějakou novinku v jídle. Recept jsem našla na stránkách vaříme dětem. V sýrových tyčinkách není vůbec žádná sůl. Pokud jste někdo hodně na slané, tak si je můžete ještě dosolit, ale takto jsou aspoň zdravější. :-)
Našemu malému teda moc nejely, jako ne že by mu nechutnaly, jen na něho byly moc tvrdé, tak je tolik nechtěl. Takže zase skončil na rohlíku. :-))
Ale nám dospělákům chutnaly. :-)

Suroviny:

• 175 g polohrubé mouky (použila jsem cca 130 g polohrubé a 45 g hladké jáhlové mouky),
• 75 g másla,
• 115 g nastrouhaného sýra (použila jsem Eidam 30 %),
• 1 žloutek.

Postup:

1. Mouky vsypeme do mísy, přidáme máslo a zpracujeme, aby těsto připomínalo drobenku. 
2. Pak vmícháme nastrouhaný sýr a jeden žloutek.
3. Vytvoříme hladké těsto, nejlépe to jde rukama. Podle potřeby přidáme trochu vody. Já jsem dala cca 4 polévkové lžíce.
4. Mírně vypracujeme a na pomoučeném vále rozválíme na obdélník, ze kterého pak krájíme proužky nebo čtverce, jakékoliv chcete tvary.
5. Pečeme dozlatova v předehřáté troubě na 200 stupňů cca 10-15 minut.

A ještě jednu bonusovku jen tak mimo všechna témata. Můj manžel je kutil, má malou dílnu a dost věcí ho zajímá. Má ženu, která mu občas s kutěním pomáhá. A tak vzniklo pískoviště, pro to naše malé dítě, aby si mohlo hrát. Tatatatádádádá tatatatádádatátá :-)

Tenhle můj příspěvek byl trochu netradiční, vadí to??

Těstoviny s červenou řepou a balkánským sýrem

V nedávné době jsem se pustila do svého dalšího experimentu zvaného červená řepa. A jedním slovem můžu konstatovat, že jsem byla nadšená. Červenou řepu znám samozřejmě od svého dětství, je to naše plodina, žádná exotika. Doma jsme ji ale nepřipravovali, pouze ji znám jako salát ze školní jídelny, který jsem měla mimochodem moc ráda. A taky znám červenou řepu jako častý pokrm pro prasátka, které mívali babička s dědou. :-)

Dlouho jsem si na ni netroufala. Pak mě ale jednoho dne popadl takový zvláštní pocit (mimochodem čas od času mě popadá), že nejíme pestře, že dělám pořád to stejné, že nezkoušíme nic jiného a že musím zavést do stravy něco nového. Týkalo se to v první řadě stravování našeho malého. Tak jsem začala červenou řepou. :-) Vaření je takové sice delší, ale zase řepu prostě dáte do vody, vaříte a nemusíte se nijak starat, však ona se časem uvaří. :-)

Mé nadšení neznalo mezí, když jsem červenou řepu prvně uvařila malému a ten ji s chutí jedl a jedl. No úplně jsem jásala. :-)
Pak následoval pokus na mém muži a ten pokus je dnešní recept, který tady zveřejňuji. Nutno říct, že recept je odsud. Jsou to stránky, které se věnují čistě červené řepě a zaujalo mě tam více receptů, ve kterých budu určitě pokračovat. :-)
Na červené řepě mě zaujala i ta nádherná barva a to je prosím příroda. Byla jsem fascinovaná, že v přírodě máme takové nádherné barvy, žádná umělina. :-)
Si připadám, jak kdybych tady psala ódu na řepu. :-)) Když ono mě to opravdu nadchlo. :-)
A tento recept mi opravdu chutnal. A co na to manžel? No prý jako dobré, příště mu mám dát trochu míň té omáčky a přidat kousky masa a bude to ok. :-))

Suroviny:

• těstoviny,
• 150 g červené řepy,
• 1 menší cibule nebo polovina větší,
• 2 stroužky česneku,
• 90 g balkánského sýra,
• 2 lžíce oleje,
• 100 ml mléka,
• sůl,
• pepř,

Postup:

1. Červenou řepu umyjeme a uvaříme doměkka. Až řepa vychladne, oloupeme ji a nakrájíme na kostičky.
2. Na rozpáleném oleji osmažíme nakrájenou cibuli a česnek. Poté k ní přidáme nakrájenou řepu. Chvíli smažíme. Zalijeme mlékem a pár minut dusíme. 
3. Přidáme na kostičky nakrájený balkánský sýr. Po třech minutách vaření omáčku dochutíme pepřem a  solí.
4. Podáváme s těstovinami.

Karobový perníkový koláč s tvarohem

Karob neboli svatojánský chléb patří k mým oblíbeným alternativním "dochucovadlům". Když není chuť na kakao, použiji karob, ať je nějaká změna. Co to je a kde se to vzalo, toť nechám na wikipedii. A pak je to taky výborná alternativa pro lidi alergické na kakao. 

Z karobu se vyrábějí různé pochutiny. Tato tyčinka patřila kdysi k mým oblíbeným a jedla jsem ji docela často. Dá se sehnat v prodejnách zdravé výživy. Bohužel je ale dosti kalorická, takže jsem její konzumaci už dávno omezila. Ale je teda výborná. :-)

A teď zpět k mému koláči. Inspiraci na tento recept jsem našla zde. Původní recept neměl v názvu perníkový, to jsem si tam přidala až já a to z jednoho důvodu. Jedna z přísad koláče je perníkový kypřící prášek do pečiva a ten dá koláči typickou perníkovou chuť. Až jsem z toho byla trochu zklamaná. Chuť karobu perníkové koření úplně přebilo. Takže kdo si chce vychutnat chuť karobu, tak použije obyčejný kypřící prášek.

A teď už samotný recept.


Suroviny:

Tmavé těsto:

• 3/4 hrnku až hrnek hnědého cukru,
• 4 kávové lžičky karobu,
• 2 hrnky polohrubé mouky (dala jsem 1 hrnek polohrubé a 1 hrnek celozrnné špaldové hladké mouky),
• 2 vejce,
• 1 hrnek mléka,
• 1/2 hrnku oleje,
• 1 kypřící prášek do perníku (nebo obyčejný kypřící prášek, pokud chcete nechat raději vyniknout chuti karobu).

Tvarohové těsto:

• 2 vejce,
• 1 vanilkový pudink (prášek),
• 500 g vaničkového tvarohu,
• 1/2 hrnku hnědého cukru,
• mléko (cca 1/4 hrnku).

Na vymazání: máslo a hrubá mouka.

Postup:

1. Nejprve si připravíme tmavé těsto a to velice jednoduše. Smícháme mouku s cukrem, olejem, karobem, mlékem, celými vejci a kypřícím práškem. Tmavé těsto vylijime na máslem vymazaný a moukou vysypaný pekáček nebo plech.
2. Tvarohové těsto připravíme smícháním tvarohu, vajec, pudinkového prášku a hnědého cukru. Těsto ještě zředíme trochou mléka. V původním receptu je doslova napsáno, že zředíme tak, aby vzniklo středně tekuté tvarohové těsto. To je vždycky takové pro mě těžké odhadnout. Mně to vyšlo asi na čtvrt hrnku.
3. Tvarohové těsto nalijeme nepravidelně na těsto tmavé. Lijeme z výšky, aby světlé těsto prostoupilo tmavým.
4. Koláč pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů zhruba 45 minut. 

Pokud se vám zdá, že je tvarohové těsto lehce nahnědlé, tak je to opravdu tak. Je to dáno použitým hnědým cukrem. :-)

Koktejlové variace I.

Mléčné koktejly - to bylo a je pro mě vždycky něco vynikajícího. Nejvíc si je pamatuji z dětství a to hlavně z letního období, kdy bylo na zahrádce nejrůznější ovoce. Mamka ovoce vždycky zpracovávala, časem jsem ji samozřejmě pomáhala a protože byla občas velmi bohatá úroda, tak se ovoce mixovalo s cukrem a potom dávalo zamrazit. Naše mamka vždycky říkala, že je potřeba vypláchnout mixér a k onomu vypláchnutí se použilo mléko. :-)) A tak z praktických důvodů se u nás doma podával výborný mléčný koktejl. Nejčastěji jsme dělali jahodový, meruňkový nebo malinový.
Záměrně jsem příspěvek nazvala jako Koktejlové variace I., protože předpokládám, že časem budou i II. :-)

Jinak my když jsme se s manželem nastěhovali do nového domu, tak jsme celý rok mixér nevlastnili. Prioritou bylo nakupování jinších věcí jako talířky, hrnečky, vidličky a nože :-)) atd. Takže na mixér už se jaksi nedostávalo. Letos v lednu ale na něho došlo a od té doby děláme koktejly hodně často...

BANÁNOVÝ
Tento koktejl patří asi k mým nejoblíbenějším, i když není právě z onoho domácího ovoce. Dá se konzumovat totiž v průběhu celého roku. Na banány mám chuť v kterémkoliv roční období, i když v létě radši upřednostňuji naše ovoce.

Suroviny:

• 3 zralé banány,
• 150 g bílého jogurtu,
• 500 ml mléka,
• kakao na ozdobu.

KAROBOVÝ
Tento koktejl jsem dělala zatím jen jednou. Patří spíše k mým experimentům. Je takový vydatnější a spolehlivě nahradí snídani a řekla bych, že se dá považovat za zdravou snídani.

Suroviny:

• 1 PL karobu,
• 2 PL medu,
• 150 - 200 g kvalitního bílého jogurtu,
• 6 PL směs vloček (ovesné, žitné, ječné)
• 1/2 litru mléka.

JAHODOVÝ

Jahodový je perfektní z čerstvých jahod a je to přesně takový, který jsem jako malá pila ve velkém. A taky jsem se ho většinou i přepila, protože před mléčným koktejlem proběhlo ještě papání samotných jahod a většinou ve velkém množství. A někdy jsem to zkombinovala ještě s třešněma, které jsou ve stejnou dobu a to mi bylo skutečně těžko. Joo to byly časy. :-))
Bohužel si ho můžeme vychutnat jen pár dní v roce. Pokud teda nepočítám zamraženou jahodovou dřeň, kterou si sami připravíte. To je potom taky supr. A jahodový je pořádně hustý.

Suroviny:
tento koktejl stačí udělat jen dle oka, takže množství neuvádím, ať si ho každý připraví dle svých vlastních chutí :-)

• jahody,
• mléko,
• hnědý cukr (dle chuti).

Postup pro všechny koktejly stejný:
není nic jednoduššího
Všechny suroviny dáme do mixéru a chvilku pomixujeme. A můžeme podávat. :-)

Čokoládové müsli

To byl včera zase pečící katastrofa den. :-)) No naštěstí jen co se týče pečení, takže to nebyla taková hrůza. Zkoušela jsem dělat tvarohovou bábovku a ne a ne ji upéct, pekla jsem hodinu a půl a pořád nebyla hotová a to už mě přestalo bavit, pač už bylo čtvrt na dvanáct v noci. Tak jsem to vypla a vykašlala se na to. Vyklopit tedy ráno šla, bábovka je teda ale taková dost divná. Chtěla jsem se o svoji pečící katastrofu podělit, ale v tom vedru jsem neměla vůbec náladu běhat tady s foťákem, takže se pochlubím až jindy s něčím jiným. :-)) A včera to byl můj druhý experiment, ten první byl, když jsem malému dala do přesnídávky kuskus. Malý to nechtěl jíst, protože to byly pro něho divné tečky, přesně jako jáhly, které taky nejí. Tak jsem šla vzít druhou přesnídávku bez kuskuse a to už teda jedl. A manžel říká, už zase experimentuješ, to je hrůza, co pořád na nás zkoušíš. A já jsem říkala, no musím experimentovat, občas to sice nevýjde, ale někdy se zase může povést něco s čím prorazím do světa. A to se mi manžel začal hrozně smát a prý, noo jako přesnídávka s kuskusem, s tím určitě tak prorazíš do světa. :-))) Toť moje včerejší experimentování.

Dost ale včerejška. Dneska tady vlastně přináším recept na čokoládové müsli, které byly teda vynikající. Dělala jsem je už nejmíň před měsícem, takže už jsou dávno pryč. A už bych si je dala zase. Inspirovala jsem se na http://www.homebakedonline.com/2011/07/choc-cherry-peanut-granola.html.

Suroviny:

• 1/4 hrnku arašídového másla,
• 1/4 hrnku medu,
• 2 PL javorového sirupu,
• 1 balíček vanilkového cukru,
• 3 hrnky ovesných vloček (použila jsem v BIO kvalitě),
• 1/2 hrnku nasekaných vlašských ořechů,
• 1/2 hrnku rozinek,
• 80 g čokolády (použila jsem hořkou čokoládu s 50 % kakaa).

Postup:

1. Arašídové máslo, med, javorový sirup a vanilkový cukr promícháme v jedné míse (mně to šlo nejlíp vidličkou).
2. Vlašské ořechy si nasekáme a smícháme je s ovesnými vločkami.
3. Mokrou směs přilijeme k ovesným vločkám s vlašskými ořechy. Směs pořádně promícháme, nejlépe rukou.
4. Pak už müsli dáme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme skoro hodinu na 180 stupňů. V průběhu pečení pravidelně promícháváme tak, aby byly müsli upečené rovnoměrně.
5. Mezitím si nasekáme čokoládu.
6. Po vytažení z trouby do směsi přisypeme nasekanou čokoládu a promícháváme tak dlouho, dokud je obalená každá vločka.
7. Pak přidáme rozinky a znova promícháme. A to už je vše. :-)

Čokoládové müsli jsou hodně sladké a dají se vzít jako mlsání. Ráno k snídani si je ale nejraději "ředím" obyčejnými nepečenými müsli.

V těchto vedrech na müsli možná není taková chuť, ale já si například bohatou snídaní nenechám ujít, ať je vedro nebo mráz. :-)

Základní cheesecake

Už je to tady. A co? Cheesecake. :-)) Měla jsem pocit, že na všech blozích ze mě vykukoval a já jsem si připadala úplně neplnohodnotně, že jsem ho ještě neupekla. :-)) No ale teď vážně. Myslím, že není tak důležité, jestli někdo dělal nebo nedělal cheesecake, je to totálně šuma fuk. :-)) A než jsem si založila blog a začala sledovat i ostatní blogy, tak jsem nic o tomto koláči nevěděla a taky jsem žila. :-) Pak jsem to vzala ale jako takové hecovaní, že to prostě musím někdy vyzkoušet, ať je doma nějaká sranda. A taky že byla. :-))

Prvně jsem se musela prostudovat těmi divnými pojmy jako mascarpone, riccota či philadephia a jiné. :-)) Až jsem konečně zjistila, co že to vlastně je a po velkém pátrání jsem je našla v obchodě, tak jsem myslela, že se vyvrátím, když jsem uviděla tu cenu. A to že mám koupit a dokonce tři balení? Tak to tedy ne. První pokus o upečení cheesecaku ztroskotal. Potom mě taky odradilo to, jak jsou ty sýry tučné. To jsem si říkala, no to bude teda kalorická bomba. Takže upečení cheesecaku bylo odloženo. Pak jsem si ale tak jednoho dne listovala letákem Tesca a vidím - riccota v akci. To ve mně hrklo a říkám, že teď už do toho opravdu jdu. Zvolila jsem tedy riccotu, protože oproti jiným sýrům má "jen" 9 % tuku a taky byla nejlevnější. Sýr měl docela trvanlivost, takže si ještě chvilku v ledničce počkal, než jsem sama sebe přesvědčila, že teda už. :-D

Ještě než přišel den D, pečlivě jsem studovala, co se o cheesecaku píše, jak by se měl připravit. Hodně jsem se inspirovala zde (odtud je taky převzatý můj cheesecake), zde nebo taky zde. V posledním jmenovaném odkazu byly opravdu zajímavé poučky, u kterých jsem se i zasmála typu cheesecake nesmí chytit průvan, nebo to že když vám koláč praskne, tak ho můžete ještě zachránit třetí vrstvou. To jsem si říkala, to bude něco pro mě. :-))
Jedna velice důležitá věc, na kterou chci upozornit. Na cheesecake si pořiďte dortovou formu se sundávacím okrajem (prostě otevírací formu). Já jsem si ji pořídila a opravdu si to bez jiné ani nedokážu představit.

Suroviny:

Na sušenkový základ:

• 260 g sušenek (použila jsem BeBe Rodinné Kakaové sušenky s celozrnnými cereáliemi),
• 100 g másla,

Na náplň:

• 750 g smetanového sýra (já použila ricottu),
• 1/2 balíčku vanilkového pudinku,
• 150 g cukr moučka,
• šťáva z 1 citrónu,
• 4 vejce,
• vanilkový cukr (nemusí být).

Postup:

1. Sušenky si rozdrtíme. Já jsem původně zkoušela v mixéru, to mi ale nějak nešlo, tak jsem je dala do velké mísy a v té jsem je drtila dřevěnou kvedlačkou. Určitě existuje jednodušší postup, budu ho příště hledat. :-)
2. Máslo si rozpustíme na sporáku a přelijeme ho k rozdrceným sušenkám. Pořádně promícháme.
3. Okraje otevřené formy vymažeme máslem. Na dno otevřené formy položíme čtverec nebo obdelník pečícího papíru. Formu zavřeme a přečnívající okraje papíru otrháme kolem dokola. Ohledně vymazávání formy jsem toho četla více, nakonec jsem zvolila tento kombinovaný postup a osvědčil se. 
4. Na dno formy položíme sušenkový základ. Ten dáme nejen na dno formy, ale také trošku po stranách, aby cheesecake držel tvar. Upečeme v troubě na 180 stupňů asi 5 minut.
5. Ve velké míse smícháme smetanový sýr, žloutky, prášek vanilkového pudinku, moučkový cukr a vanilkový cukr. Těsto by se prý nemělo šlehat mixérem, aby v něm nevznikly bubliny. A nebojte, i ručně to jde úplně krásně.
6. Bílky vyšleháme v tuhý sníh a pomalu, ručně zapracujeme do těsta.
7. Přidáme šťávu z vymačkaného citronu a opatrně vmícháme do tekuté hmoty.
8. Krém nalijeme na sušenkový základ a necháme pět minut odstát, aby se krém dostal do každé štěrbiny sušenek. 
9. Poté pečeme ve vyhřáté troubě na 160 stupňů 60 - 70 minut. Záleží to na troubě. Oříšek byl, jak poznat, že už je cheesecake hotový? Pomohla mi následující poučka, cituji: 

"Ono se sice řekne hotový, ale ve skutečnosti musíte přestat péci dříve, než se zdá. Pokud byste čekali, až koláč celý dobře ztuhne, díky zbytkovému teplu by došlo k jeho přepečení, které se projevuje opravdu nehezkým popraskáním povrchu. Pečení se tedy končí ve chvíli, kdy poklepem lžící na bok formy shledáte, že se těsto celé třese podobně jaké želé nebo rosol. Prostředek však nesmí zůstat vyloženě tekutý. Nemusíte mít obavy o výslednou konzistenci, koláč ještě ztuhne při chlazení."

Pokud máte pocit, že se na mém cheesecaku rýsuje písmeno P, tak je to opravdu tak. To byla manželova práce. Když mě viděl, jak jsem kolem toho koláče běhala ze strany na stranu, tak se nestačil divit a chtěl se toho koláče taky nějak dotknout. :-D A tak si tam vyrýsoval počáteční písmeno svého jména. Však on to byl vlastně dort k jeho narozeninám. :-)

A možná ještě pár poznámek:

• Nezapomeňte na pekáček s vodou, který dáte do trouby. Unikající pára zajistí, že cheesecake bude vláčný a nevysuší se. Pokud by se přesto koláč připaloval a stále ještě nebyl hotový, můžete jej přikrýt alobalem.
• Jakmile začnete cheesecake péci, neměli byste troubu prvních 25 až 30 minut otevřít. Hrozí propadnutí koláče.
• A až bude koláč hotový, nechte ho chladnout v blízkosti otevřené trouby nebo přímo v dokořán otevřené troubě. :-)

A co říct závěrem? 

Možná jsem upečení svého prvního cheesecaku zbytečně odkládala. Nebylo to tak složité, jak se na první pohled zdá. A zvládla jsem to i já nezkušená. Vždycky mám z podobných experimentů strach, jak to dopadne. No a když by to náhodou napoprvé nedopadlo, tak příště určitě už jo. :-)

Bábovka klasika všech klasik

Posledně když jsem pekla Celozrnnou špaldovou bábovku s banány a mandlemi, tak z ní manžel moc nadšený nebyl. Když jsem teda měla znova pečící náladu, tak jsem se ho ptala, co mu mám upéct, aby měl opravdu radost. Odpověď zněla bábovku, ale takovou tu úplně normální. :-) Ale protože já jsem vždycky hodně experimentovala, tak jsem "takovou tu úplně normální bábovku" v repertoáru vlastně ještě vůbec neměla. Takže jsem to udělala tak, že jsem dala do vyhledávače pojem bábovka a vybrala jsem asi čtvrtý odkaz a to babiččina bábovka. Už jenom z názvu babiččina mi vyplynulo, že to bude asi nějaká opravdu ověřená klasika. :-)

V bábovce jsou tedy suroviny, které by tam asi každý čekal typu mouka, vejce, cukr, máslo, mléko, kakao. Takže příznivce zdravé výživy to asi moc nepotěší. Ale na druhou stranu jsem si říkala, že pořád je to lepší, než kdybych byla úplně líná a koupila balenou bábovku z obchodu, která kromě pár základních surovin bude obsahovat ještě spousty podivných éček.
Jo a byla teda vynikající a manžel tu radost opravdu měl. :-)

Suroviny:

• 2 vejce,
• 120 g cukr moučka,
• 2 vanilkové cukry,
• 120 g másla,
• 200 ml mléka + ještě 3 PL mléka,
• 300 g polohrubé mouky,
• 1 prášek do pečiva,
• 1 PL kakaa,
• máslo na vymazání a hrubá mouka na vysypání plechu.

Postup:

1. Z bílků ušleháme tuhý sníh.
2. Změklý tuk (nejlépe tak minimálně dvě hodiny předem vytažený z lednice) rozšleháme se žloutky, moučkovým a vanilkovým cukrem do pěny. 
3. Postupně vmícháme vlažné mléko a větší část mouky. 
4. Sníh z bílků a zbylou mouku smíchanou s práškem do pečiva vmícháme do těsta.
5. Formu na bábovku vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. 
6. Polovinu nebo větší část bábovkového těsta vlijeme do formy.
7. Do zbylé části vmícháme kakao a přilijeme 3 polévkové lžíce mléka. 
8. Kakaové těsto přilijeme na světlé těsto.
9. Bábovku vložíme do vyhřáté trouby a pečeme na 200 stupňů asi 40 minut.

Vždycky mám obrovskou radost, když se mi bábovka vyklopí. 

Tentokrát jsem špatně odhadla polovinu těsta a tmavého těsta jsem měla jen asi čtvrtinu 

Krůtí karbanátky - smažené nebo pečené jak je libo

Vidím, že jsem dlouho nenapsala žádný příspěvek. Tak to musím napravit. Nějak teď prožíváme trošku náročnější období. Sotva se nám uzdravil malý synek, tak teď je pro změnu nemocný můj milý tchán. Je v nemocnici a jsme z toho všichni špatní. Ale tento blog má být o jídle, takže teď už karbanátky.

Slovo karbanátek ve mně vždycky vyvolávalo pocit, že to je něco nezdravého. Přitom to ale vůbec není pravda. Nebo jak se to vezme, tady asi platí ono, jaký si to uděláš, takový to máš. :-) Já je dělávám teda určitě na velice light způsob. Nejdůležitější je asi to, jaký typ masa si zvolíte. Já volím zásadně málo tučné, takže když vepřové, tak kupuji v Tescu balené do 7 % tuku. A to je takové krásné libové. A není to tak dávno, co jsem objevila i balené krůtí, což mě velice překvapilo a zároveň potěšilo. Sice až doma jsem si všimla, že je to maso z Polska, což mě trochu zklamalo. Ale tak co se dá dělat, dobré bylo. A ještě jedno slovo se mi vždycky pojilo se slovem karbanátek - náročné. To je ovšem taky omyl. Dokonce bych řekla, že je to jedno z těch velmi jednoduchých a rychlých jídel, pokud si teda nemelete to maso sami doma na mlýnku a pak trávíte spoustu času umýváním mlýnku. :-)


Karbanátky můžete smažit nebo péct. Pečené jsou samozřejmě zdravější. Většinou tedy peču, ale na fotce jsou zrovna smažené, protože jsem udělala po delší době výjimku a smažila jsem.


Suroviny:

• 500 g mletého krůtího masa,
• 2 vejce,
• 1 velká cibule,
• 4 stroužky česneku,
• 5 PL strouhanky,
• sůl,
• majoránka,
• pepř,
• nové koření,
• případně olej na smažení.

V případě pečení

• 1 velká cibule,
• 1/2 kostky bujonu (masového nebo zeleninového),
• cca 250 ml vody (nebo i více).

Postup:

1. Pokrájíme si cibuli a oloupeme česnek, který rozmačkáme.
2. Mleté maso smícháme s vejci, cibulí, česnekem, osolíme, opepříme, přidáme majoránku, nové koření a strouhanku. Množství strouhanky je uvedeno orientačně, prostě strouhanky přidáte tolik, aby se ze směsi daly vytvořit karbanátky.
3. A pak už jen pečeme nebo smažíme. V případě smažení smažíme na oleji (není potřeba dávat karbanátek do trojobalu, já jsem vždycky měla jaksi zafixované, že smažené karbanátky jsou v trojobalu, ale není tomu tak, smaží se už přímo ta masová směs). V případě pečení dáme na pekáč cibuli pokrájenou na kolečka nebo půlkolečka, na ně položíme karbanátky, podlijeme čtvrt litrem vody s rozpuštěným bujonem. Pečeme asi 40 minut, vždy 20 minut jednu stranu a pak karbanátky otočíme.
4. Vhodnou přílohou jsou brambory nebo bramborová kaše.